|
politeia, řecký pojem vyjadřující od 2. pol. 5. stol. př. n. l. a) postavení občana a s tím spojená občanská práva; b) občanský, tedy politický život; c) uspořádání ve smyslu ústavy. Původně znamenala lid (démos) či obec (polis).
Občan byl určen politeiou, zřízením, která také vymezovala formu vlády (demokratickou, aristokratickou). Z řeckého polités, občan. |